Domů > Seminární práce > Historie islámu

Historie islámu

Medina dnes

Medina dnes

Vznik islámu nerozlučně spojuje se jménem proroka Mohameda (někdy nazýván také např. Muhammad), který se narodil roku 570 v arabské Mekce. Během svého života se stal úspěšným a zcestovalým obchodníkem. Pak se však jeho život změnil – Mohamed obdržel první zjevení prostřednictvím anděla Gabriela, pravděpodobně roku 610 v jeskyni Hira poblíž Mekky. Vyzývalo k víře v jediného boha – Alláha. Mohamed byl zjevením velmi rozrušen, ale jeho žena Chadídža mu byla oporou. Roku 613 začal šířit tyto myšlenky mezi lid Mekky, většina lidí je však odmítala a vysmívala se mu. Po smrti své ženy Chadídži, která v Mekce patřila k vysoce postaveným lidem, byl nucen své rodné město roku 622 opustit, protože jeho učení se nelíbilo bohatým a vlivným mekským rodům.


Se svými stoupenci našel útočiště v Medíně, tehdy Jasribu. Toto přesídlení je nazýváno hidžra a je pro muslimy velmi důležité, je počátkem jejich letopočtu. V Medíně Muhammad založil muslimskou obec a nechal zbudovat mešitu, hlavní náboženskou budovu muslimů. Počet jeho učedníků rychle stoupal, neboť se k němu přidávalo mnoho chudých Arabů, kterým se zalíbila myšlenka islámu o skromném životě a společnosti.
Roku 630 se Mohamed vrátil zpět do Mekky, ovládnul ji, vyhnal své odpůrce a stal se jejím vládcem. Mekka přijala islám a nevěřící byli vyhnání z města. Roku 632 však Mohamed po krátké nemoci umírá.
Hlavou muslimské obce, chalífou, se stal Abů Bakra, Mohamedův tchán. Druhým panovníkem byl Umar a třetím chalífou se stal Usman. V letech 656-661 se stal chalífou po zavražděném Usmanovi Mohamedův bratranec a zeť Alí. V těchto neklidných letech došlo také na rozdělení muslimů na dvě větve. Na menšinové ší’ity (asi desetina věřících), kteří za hlavu muslimské obce uznávají jen Alího a jeho potomky. A na sunnity, kteří na rozdíl od menšinových ší’itů uznávají posloupnosti chálífů a přímé následnictví potomků Mohameda a jejich dědičný nárok stát v čele náboženské společnosti.
Mezi důležité události po smrti Muhammada patří také dobyvačné války a výpady muslimů. Muslimové podnikli v letech 635 – 642 výpady do Egypta, Persie a Sýrie, v roce 638 byl dobyt Jeruzalém.

Seminární práce , , , , , , , , ,

  1. Bez komentářů.
  1. Žádné zpětné odkazy
Musíte být přihlášen k poslání komentáře.