Pět pilířů islámu
Mezi základní náboženské povinnosti muslima, tzv. pět pilířů islámu, patří vyznání víry (šaháda), konání modlitby pětkrát denně (salát), placení náboženské daně (zakát), půst v měsíci ramadánu (saum) a pouť do svatého města Mekky (hadždž).
Vyznání víry
Pronesení šahády, tedy vyznání víry, znamená přijetí islámu. Je přitom třeba, aby pronesená slova slyšeli alespoň dva muslimové a aby přijetí víry bylo dobrovolné. Násilné přijetí islámu je považováno za neplatné.
Po přijetí islámu pronesením šahády je zvykem vybrat si islámské jméno, nicméně není to povinností.
Pronášený text v arabštině:
اَشْهَدُ أَن لا إله إلا الله
وَ اَشْهَدُ أَنَّ مَحَمَّداً رَسُولُ الله
Přepis latinkou:
Ašhadu an lá ‘iláha ‘illa ‘I-láh
Wa akadu ‘anna muhammadan rasúlu ‘I-láh
Český překlad:
Vyznávám, že není boha kromě Alláha,
Vyznávám, že Muhammad je jeho posel.
Modlitba
Modlitba
Motlitba (salát) se koná pětkrát denně v určených časech, kdy se provádí určený sled pohybů. Pronáší se slova určená Mohamedem a také volitelná slova. Většinou jde o chválu Alláha a děkování. Muslimové nejsou zvyklí Boha prosit, jako je tomu u křesťanů. K motlitbě musí muslim přistupovat náležitě rituálně očištěn a vhodně oblečen. Mezi rituální očistu patří například omytí obličeje, rukou a nohou vodou.
Motlitbu je možné konat kdekoliv, ale modlení v mešitě je považováno za prospěšnější. Navíc, čím delší trasu musí muslim překonat, aby se do mešity dostal, tím lépe. Za hlavní bohoslužbu je považována páteční polední motlitba, proto se v mešitách v tuto dobu schází velké množství věřících. Všechny motlitby jsou vykonávány směrem k Mekce. K motlitbám jsou do mešit muslimové svolávání muezziny, kteří volají tzv. adhan.
Určené časy se den ode dne, místo od místa liší. Např. 1. 11. 2007 byl čas pro první motlitbu v Ostravě 5:04, kdežto v Praze 5:20. 1. 12. 2007 to už však bylo 5:45 v Ostravě a 6:02 v Praze. Motlitby probíhají za úsvitu, v poledne, odpoledne, za soumraku a v noci. Přesné časy je možné najít na internetu a to pro naprostou většinu českých měst a městeček.
Náboženská daň
Daň (zakát) představuje odevzdání určité části majetku. Je možné jej postoupit libovolné muslimské organizaci či nadaci anebo rovnou potřebným, chudým lidem. Původně má tedy smysl charitativní, v historii se často plně přeměnila v obyčejnou daň. Je však nutné říci, že muslimové ji neberou jako povinnost, ale jako možnost někomu pomoci.
Výše zakátu je minimálně 2,5% z čistého finančního přebytku každého člověka, ale je na každém muslimovi, jestli odevzdá jen minimum, nebo více. Situaci poněkud komplikuje, že se daň odvádí i z hodnoty majetku.
Půst v měsíci ramadánu
V měsíci ramadánu drží muslimové třicetidenní půst (saum) od jídla, pití, pochutin, kouření, žvýkání a pohlavního styku. Platí to pouze pro dobu od východu do západu slunce. Ramadán se kvůli islámskému lunárnímu kalendáři postupně oproti křesťanskému posunuje a je tak každý rok v pro nás středoevropany jinou dobu. Staří lidé a děti jsou omluveni, lidé nemocní nebo na cestách se postí až v době, kdy to pro ně bude možné. Ramadán probíhá devátý měsíc islámského lunárního kalendáře.
Pouť do svatého města Mekky
Ka'ba v obležení poutníky
Pouť do Mekky je povinnost každého tělesně i duševně zdravého muslima, který má k cestě dostatečné prostředky. Kdo vykonal pouť do Mekky, těší se ve svém okolí velké úctě. Muslim, který pouť nastupuje, si obléká prosté roucho, které vyjadřuje rovnost všech muslimů před Bohem. V Mekce samotné absolvuje mnoho složitých symbolických obřadů, například sedmkrát obejde posvátný kámen Ká’ba, sedmkrát běží mezi pahorky Safá a Marwa, odpoledne prodlévá na planině Arafa východně od Mekky a na závěr se účastní slavnosti Í dal-adhá. Muslimové na pouti v Mekce si také vzájemně vyměňují nejrůznější dary.
